2016
Zahrady cizích lidí, výstava v prostoru Pracovna 
Vim, že tam sou. Rozhlídnu se kolem, jestli zrovna po ulici nikdo nejde. Vzduch je čistej, tak si stoupnu na zíďku u plotu, vyhoupnu se nahoru, abych viděla přes okraj. Nebo koukám skrz škvíry mezi laťkama. Nenápadně. Ty zahrady tam sou, většinou prázdný. Jenom tam sou
a nedá se tam jít. Malý soukromý arkádijní parčíky schoulený. Pro jistotu obrostlý břečťanem, ostnatý dráty taky nemůžou škodit. Na obranu před čumilama. Zahrady, co patří jinejm, cizím lidem. Zahrady, kam mne nikdo nezval.  
Nikdo na nich neni. Nikdo nesedí na trávníku, nikdo neokopává záhony. Lehátka jsou prázdný, plevele se svíjí poťouchlou radostí, bazénky plesniví. Někde v dálce někdo seká trávník. Sem tam pohozený věci, zapomenutý, jen tak si úlisně a vyzývavě jsou a odkazujou na to, že
s nimi kdysy dávno někdo manipuloval. Kulisy jakýhosi nesmyslnýho bedmintonu či grilování. Nejde to moc odhadnout. Tak si to svý tajemství nechte. 

2016, solo exhibition Gardens of strangers in Pracovna space, seeries of aquarelles